Historie zoo

 

 ·         Zoo založil Dr. Adolf Schwarzenberg jako živou součást Lesnického a mysliveckého muzea, které rod Schwarzenbergů už v té době provozoval v loveckém zámku Ohrada.

·         Otevření pro veřejnost: 1. květen 1939.

·         Vzhledem k náplni muzea zde byly chovány hlavně druhy evropské „lovné zvěře“, vystavovány byly ale i některé exotické druhy, jako papoušci, klokani, antilopy, nosáli, kondoři, emu nebo nandu.

·         2. světová válka vývoj zoo přerušila a ani po válce nebyly vytvořeny vhodné podmínky pro její další rozvoj. Majetek Schwarzenbergů, včetně muzea a zoo, byl v roce 1947 zabaven státem.

·         Vzhledem k zaměření muzea byla správcem zoo až do roku 1961 různá provozní střediska podniku Státní lesy. K provozování zoo chyběly zkušenosti a zoo byla udržována na úrovni jednoduchého zookoutku (rozloha areálu se od doby otevření nijak nezvětšila – přibližně 0,5 ha). Koncem 50. let bylo v zoo chováno celkem 80 druhů zvířat. Kromě nové medvědí klece nebyly realizovány žádné významné stavby, byla prováděna jen údržba stávajícího zařízení.

·         Od roku 1961 převzalo správu muzea včetně zoo oddělení zemědělských a lesnických muzeí Ústavu vědeckotechnických informací Československé akademie zemědělských věd (později Zemědělské muzeum Ústavu vědeckotechnických informací ČSAV). Ústav neměl o činnost ani udržení zoo zájem a nechal ji postupně upadat. Počet návštěvníků se snížil s průměrných 150.000 až na přibližně 70.000 návštěvníků v roce 1969. Zoo fungovala izolovaně od ostatních zoologických zahrad v Československu. V roce 1971 byla zoo díky nezájmu provozovatele v havarijním stavu. Provozovatel chtěl zoo buď zrušit, nebo někomu předat.

·         Proti zrušení zoo se postavila veřejnost i správní orgány jižních Čech. V roce 1971 byla zahájena jednání o možnostech převzetí.

·         1. duben 1972: zoo byla oddělena od lesnického muzea včetně části objektů loveckého zámku, byla zřízena příspěvková organizace „Zoologická zahrada Ohrada“. Zřizovatelem se stal Jihočeský krajský národní výbor.

·         Hned zpočátku byly vybudovány šatny a sociální zařízení pro pracovníky zoo, přípravna krmiv, sklady krmiv, izolace zvířat, dílny, sklady a kanceláře ředitelství. V 70. letech byly postupně prováděny rekonstrukce inženýrských sítí, komunikací a oplocení a také chybějící objekt zimoviště a dům se dvěma bytovými jednotkami pro ředitele a zaměstnance zoo.

·         Hlavním zaměřením zoo se stává původní evropská fauna. V roce 1973 byla zpracována velkorysá moderní a nadčasová studie rozvoje zoo, která počítala s významným rozšířením areálu kolem velké části rozlehlého Munického rybníka. K realizaci ale nikdy nedošlo.

·         Rok 1978: návštěvnost poprvé přesáhla 200.000 a až do roku 1989 neklesala pod 180.000 vstupů.

·         Rok 1982: byly zprovozněny nové výběhy kopytníků a vodních ptáků na břehu Munického rybníka, rozloha zoo se zvětšila na přibližně 1 ha, počet chovaných druhů zvířat vzrostl do roku 1985 na 103 (počet jedinců na 330).

·         Rok 1990: po zrušení krajských národních výborů převzal zoo stát, zřizovatelem se stal Okresní úřad v Českých Budějovicích. Zoo Ohrada se stala jedním ze zakládajících členů Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ, nyní UCSZOO).

·         První tři porevoluční roky byly poznamenány propadem návštěvnosti přibližně na 150.000 vstupů. Expozice byly ale modernizovány, u části expozic došlo k výměně mříží a pletiva za sklo, byly zmodernizovány a rozšířeny velké expozice s vodními ptáky.

·         Zoo získala do vlastnictví 3 ha ploch k dalšímu možnému rozvoji. Do roku 1995 vzrostla návštěvnost na více než 200.000, počet chovaných druhů na 115 (360 jedinců).

·         Rok 1997: zoo se stává členem Evropské asociace zoo a akvárií (EAZA). Vzniká nová koncepce rozvoje zoo, která počítá s využitím nově získaných pozemků, její realizace ale nebyla naplňována.

·         Rok 2000: na základě pověření zřizovatele byla koncepce revidována novým vedením zoo. Sestavena byla nová koncepce rozvoje (původně do roku 2010). Ta je postupně realizována a stále aktualizována. Zoo rozšiřuje své zaměření na palearktickou faunu se specializací na ohrožené druhy střední Evropy a České republiky, s malými ukázkami druhů jiných zoogeografických oblastí.

·         Rok 2001: zoo se stává členem Euroasijské regionální asociace zoo a akvárií (EARAZA).

·         V letech 2001 – 2003 byly vybudovány expozice vyder říčních, Austrálie „Tarawonga“, výběh kočkodanů husarských, část expozice Ameriky a došlo k rozšíření prostoru pro medvědy hnědé.

·         Rok 2002: po zrušení okresních úřadů hrozí opětovné připojení k lesnickému muzeu a převedení zoo pod Národní zemědělské muzeum v Praze. Proti tomu se staví jihočeští poslanci Parlamentu ČR i Jihočeský kraj.

·         Rok 2003: Jihočeský kraj se stává zřizovatelem Zoo Ohrada.

·         Nový zřizovatel podporuje rozvoj zoo, zvyšuje provozní finance a podporuje výstavbu nových expozic a zařízení - rok 2005: expozice sov, rok 2006: Centrum ochrany fauny Rozova (záchranná stanice pro hendikepované živočichy z volné přírody), průchozí voliéra s bahňáky, vzdělávací centrum, restaurace s dětským hřištěm; rok 2007: expozice Jezevčí skály, průchozí voliéra Český les; rok 2008: dokončení venkovních expozic Ameriky „Koati“; rok 2009: vyhlídkový most přes Munický rybník; rok 2010: jihoamerický pavilon „Matamata“, malá africká expozice „M´pala“; rok 2012: výběh losů; rok 2013: soubor expozic palearktické fauny „Nová setkání“ (fauna stepí, hor, velké šelmy, terárium), zahájení postupné realizace paleontologické stezky s kostrami vyhynulých třetihorních a čtvrtohorních zvířat; rok 2014: rozšíření záchranné stanice v Centru ochrany fauny.

·         Návštěvnost se pohybuje mezi 210.000 a 280.000 vstupy, od roku 2014 neklesla pod 250.000. Rozloha zoo cca 6 ha, z toho část s veřejnosti přístupnými expozicemi 4,8 ha.

·         V roce 2011 se zoo stává členem Světové asociace zoo a akvárií (WAZA).

·         Od roku 2015 nese nový název: „Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou“ (zkráceně „Zoo Hluboká“)

·         Staví se nové objekty a expozice, nebo dochází k zásadnímu zlepšení stávajících  - rok 2015: zprovozněny nové výběhy vlků a rysů a nové odpočinkové místo s pískovištěm pro děti; rok 2016: vybudováno odchovné zařízení pro sysly v Centru ochrany fauny v rámci záchranného programu; rok 2017: otevřena expozice Mravenčí hnízdo, stavební úpravy domu s ubytováním oficiálních návštěv; rok 2018: rekonstrukce jeviště a hlediště dětského divadla; rok 2019: dokončení polyfunkční provozní budovy (nová přípravna krmiv, sklady, veterinární ošetřovna, šatny a zázemí pro zaměstnance, kanceláře zoologického a provozního oddělení); realizace paleontologického hřiště s kostmi dinosaura u pavilonu Terárium. V roce 2020 zoo chová více než 2500 zvířat ve 296 druzích.

 

Vedoucí a ředitelé zoo:

František Janovský - schwarzenberský vrchní lesní správce (1939 – 7.5.1945)

Jan Ježek - schwarzenberský vrchní lesní správce (květen 1945 – konec roku 1947)

Bohumil Švarc – lesník, Československé státní lesy (duben – prosinec 1948)

Vilém Hall – lesník, ředitelství lesního závodu Hluboká nad Vltavou, správa revíru Borek (1.5.1950 – 4.1.1952)

Václav Kosík - Správa lesního hospodářství se sídlem ve Vodňanech (1952 – 1955)

Jan Havel - Lesní závod Hluboká nad Vltavou (1956 – 1960)

Ladislav Šána - Lesní závod Hluboká nad Vltavou (1960)

Ing. Jiří Andreska – vedoucí zoo, Československé zemědělské muzeum, Československá akademie zemědělských věd (později ČSAV) Praha (1961 – 1969)

Ing. Miroslav Landa – vedoucí muzea Ohrada, Československé zemědělské muzeum ČSAV (1969 – březen 1972)

Čestmír Pekař – ředitel zoo (1.4.1972 – 1990)

RNDr. Vladimír Holas - ředitel zoo (1990 – 2000)

Ing. Vladimír Pokorný - ředitel zoo (2000 – současnost)